POPIS TŘINÁCTI ŽIVOTNÍCH STYLŮ PODLE CHARLESE MORRISE
STYL ČÍSLO 1: Apollinský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Pečovat o dosažené kulturní statky lidstva, být umírněný v osobním životě a zvláště ve společenských změnách, řídit se rozumem.
PLNÉ ZNĚNÍ Při tomto způsobu života se jedinec aktivně účastní života ve společnosti, v níž žije, aniž jej chce zásadně měnit. Chce jej pochopit, správně hodnotit a zachovat to nejlepší, čeho lidstvo již dosáhlo. Měl by se vystříhat přehnaných přání a snažit se o umírněnost. Chce dosáhnout toho, co je v životě dobré, avšak pouze spořádaným způsobem. Život má být jasný, vyrovnaný, vytříbený a řízený. Měl by se vyhýbat vulgárnosti, přílišnému nadšení, nerozumnému chování, netrpělivosti a bezuzdnosti.
Člověk si má cenit přátelství, ne však lehkomyslných důvěrností s mnoha lidmi. V životě by mělo být dosaženo kázně, jasnosti a dobrého chování a jeho běh má být předvídatelný. Společenské změny je třeba provádět pomalu a opatrně, aby nebyly ohroženy cenné vymoženosti lidské kultury. Člověk má být fyzicky a společensky aktivní, ne však horečně ani radikálně. Umírněnost a rozum by měly být zásadami aktivního života.
STYL ČÍSLO 2: Buddhistický
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Jít svou cestou a být nezávislý, stačit si, pěstovat sebepoznání, spíše se vyhýbat společenským činnostem.
PLNÉ ZNĚNÍ Jednotlivec by měl jít životem většinou vlastní cestou, zajišťující mu jeho soukromí, více času pro sebe sama a dovolující mu řídit si vlastní život. Má zdůrazňovat soběstačnost, věnovat se přemítání a uvažování a poznávat sebe sama. Jeho zájmem by mělo být zůstat stranou úzkých svazků se společenskými skupinami, vyhýbat se fyzické práci a pokusům o řízení fyzického prostředí. Jedinec by měl směřovat ke zjednodušování života vůči vnějšímu prostředí, mírnit taková přání, jejichž uspokojení je závislé na fyzických a společenských silách mimo něj, má soustřeďovat pozornost na vlastní zjemňování, ujasňování si a řízení sama sebe. Nemůže se mnoho dokázat ani získat životem obráceným navenek. Je třeba vyhýbat se závislosti na lidech a věcech; těžiště života by měl nalézat sám v sobě.
STYL ČÍSLO 3: Křesťanský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Projevovat zájem o druhé lidi, mít je rád a pomáhat jim, ovládat svou touhu po majetku, moci nad lidmi a přemíře sexu.
PLNÉ ZNĚNÍ Hlavním prvkem tohoto životního způsobu je vřelý zájem o druhé. Náklonnost je hlavní hodnotou v životě, náklonnost, která postrádá vnucování vlastní vůle druhým nebo využívání druhých pro vlastní cíle. Člověk se má vyhýbat lačnosti po majetku a důrazu na sexuální vyžití, netoužit po vládě nad jinými lidmi a věcmi, vyhýbat se nadměrnému kultu intelektu a přepjatému zabývání se vlastní osobou. Tyto věci brání vřelé lásce mezi lidmi, která sama o sobě dává teprve životu smysl. Útočný postoj otupuje naši citlivost k těm silám osobnosti, na nichž závisí náš pravý osobní růst. Proto se má každý snažit, aby se vnitřně očistil, omezoval prosazování sebe sama, stával se citlivým a uznalým a pomáhal ostatním.
STYL ČÍSLO 4: Dionýský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Být otevřený k prožitkům, zábavě, radosti a umět o nich i přemítat o samotě, nebrat však život příliš vážně, nesnažit se lidi a události příliš ovládat.
PLNÉ ZNĚNÍ Život je třeba spokojeně užívat, odevzdávat se mu plnými smysly a s chutí. Cílem života by nemělo být ovládání běhu světa, společnosti ani života jiných, ale otevřenost a citlivost ke světu věcí a lidí a radost z nich. Život je více zábavou než nepřetržitou morální ukázněností. Nechat se životem unášet, ponechat lidi a věci samy sobě - to všechno je mnohem důležitější než konat nebo činit dobro. Tento druh užívám života vyžaduje však takového soustředění na sebe, aby bylo možno živě prožívat vše, co se děje, a přijímat nové zážitky. V souvislosti s tím by se člověk neměl dát zavléci do dění, neměl by být příliš závislý na určitých lidech ani věcech, neměl by se obětovat. Měl by pobývat často o samotě, mít čas na přemítání a sebepoznávání. Správný život vyžaduje jak samotu, tak soužití s lidmi.
STYL ČÍSLO 5: Muslimský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Spojit se s nějakou skupinou lidí, žít v ní a čerpat uspokojení ze společné práce při uskutečňování společenských cílů. Kdo se nepřipojí, jeho škoda.
PLNÉ ZNĚNÍ Člověk by neměl být uzavřen sám do sebe, vyhýbat se lidem, zůstávat stranou a být soustředěn pouze na sebe. Měl by splynout se společenskou skupinou, těšit se ze spolupráce a společnosti, účastnit se spolu s ostatními cílevědomé činnosti pro uskutečňování společenských cílů. Člověk je družný a činorodý. V jeho životě se má spojovat působivá společenská aktivita s radostí ze skupinové spolupráce. Přemítání, odstup, péče o soběstačnost, abstraktní rozumovost, samotářství, důraz na vlastní majetek, to vše přetrhává svazky spojující lidi navzájem. Člověk by měl žít navenek s vervou, těšit se z dobrých stránek života a pracovat s ostatními k zabezpečení toho, co umožňuje příjemný a pevný společenský život. S lidmi, kteří nesouhlasí s tímto ideálem, není třeba zacházet příliš útlocitně. Život nemůže být jako peříčko.
STYL ČÍSLO 6: Prométheovský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Vytrvalou praktickou prací řešit vážné problémy spojené se společenským životem a ovládnutím přírody.
PLNÉ ZNĚNÍ Život má neustálý sklon ke stagnaci a pohodlnosti a k ohrožení povrchním myšlením. Aby člověk mohl vzdorovat těmto tendencím, musí zdůrazňovat potřebu neustálé činnosti: tělesný pohyb, riskování, realistická řešení určitých problémů tak, jak vyvstávají zdokonalováním techniky k ovládání světa a společnosti. Budoucnost člověka závisí především na jeho činech a ne na jeho pocitech ani dohadech. Nové problémy se ustavičně vynořují a budou stále vynořovat. Proto má lidstvo jít kupředu, je třeba neustálých zdokonalování. Nemůžeme se neustále držet minulosti ani snít o tom, jaká by mohla být budoucnost. Pokud chceme ovládnout síly, které nás ohrožují, musíme pracovat cílevědomě a nepřetržitě. Člověk by měl spoléhat na technický pokrok umožňovaný vědeckými znalostmi. Cíl života je třeba nacházet v řešení problémů, před kterými stojíme. Dobré je nepřítel lepšího.
STYL ČÍSLO 7: Maitréjanský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Připustit rozmanitost života a být přiměřeně pružný, spojovat činnost, zábavu i přemítání.
PLNÉ ZNĚNÍ Měli bychom si brát podle času a okolností něco ze všech způsobů života, ale neoddávat se výlučně žádnému z nich. V daném okamžiku je jeden z nich vhodnější, jindy je vhodnější jiný. Život by se měl rovnoměrně skládat z pocitů příjemnosti a radosti, činnosti a přemítání. Jestliže převládá jen jedna z těchto stránek, ztrácíme v životě něco důležitého. Proto musíme v sobě pěstovat pružnost, připouštět rozpornost v nás samých, smiřovat se s napětím, které je výsledkem této rozpornosti, nalézat prostor pro samotu uprostřed víru zábav a činnosti. Cílem života je nalézat dynamické spojení zábavy, činnosti a přemítání a tudíž vzájemné působení různých způsobů života. Při utváření vlastního života je třeba využívat všech životních způsobů, a ne pouze jednoho z nich.
STYL ČÍSLO 8: Epikurejský
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Radovat se z prostých, snadno dostupných požitků a věcí (dobré jídlo, beseda s přáteli, pohodlí), zbavit se vášní, ctižádosti a fanatismu.
PLNÉ ZNĚNÍ Požitek by měl být hlavním tónem života. Nejde tu o horečné vyhledávání silných a vzrušujících rozkoší, ale o požitek z prostých a snadno dosažitelných radostí: radost z pouhého bytí, z chutného jídla, z příjemného okolí, z besedy i s přáteli i z klidného odpočinku a uvolnění. Teplý a pohodlný domov, měkká křesla a lůžka, kuchyň dobře zásobená jídlem, dveře pohostinně otevřené přátelům, to vše jsou podmínky, v jakých by měl plynout život. Člověk v tělesném pohodlí, uvolněný, klidný ve svých pohybech, neuspěchaný, neudýchány, pohotový k odpočinku, vděčný světu za to, že jej živí - tak by měl člověk žít. Popohánějící ctižádost a fanatismus asketických ideálů jsou znakem nespokojených lidí, kteří ztratili schopnost plout v proudu prostých, bezstarostných a zdraví prospěšných požitků.
STYL ČÍSLO 9: Taoistický
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Setrvávat v klidném a vnímavém očekávání, v míru a radosti, být citlivý k dobrým [stránkám života a moudrosti.
PLNÉ ZNĚNÍ Základním tónem života by měla být citlivost. Dobré stránky života přicházejí samy od sebe a bez hledání. Nedají se nalézt cílevědomou činností, nemohou být nalezeny v oddávání se tělesným touhám. Nedosáhneme jich ani účastí ve víru společenského života. Nelze je předat ostatním pouhou snahou být nápomocen. Nelze se k nim dopracovat usilovným přemýšlením. Přicházejí spíše nečekaně, když jsou uvolněny vnitřní zábrany. Když jsme přestali klást životu požadavky a vytrváváme v klidném, vnímavém očekávání, tehdy se otvíráme těm silám, které žijí a vzdělávají našeho ducha. Smířit se s těmito silami znamená poznat radost a klid. Sedět sám pod stromy a pod oblohou, naslouchat hlasům přírody v klidu a ve vnímavém očekávání - to je okamžik, kdy do nás může vstoupit moudrost, která nás obklopuje.
STYL ČÍSLO 10: Stoický
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Žít v bdělém, tvrdém a mužném sebeovládání, řídit se rozumem, být nezávislý, přidržovat se vysokých ideálů.
PLNÉ ZNĚNÍ Hlavním tónem života je sebeovládání. Ne však snadné sebeovládání, kterého se dosáhne útěkem ze světa, ale ono bdělé, tvrdé a mužné ovládání vlastního já, které zná svět, jeho sílu a meze lidských sil. Správný život je řízen rozumově a pevně se drží vysokých ideálů. Nepoddává se svůdným hlasům přepychu ani žádosti. Člověk takto žijící nevěří v realizaci společenských utopií a v konečná vítězství. Nedá se očekávat příliš mnoho. Přesto však lze při zachování patřičné bdělosti držet vládu nad sebou samým, ovládat své ne-poddajné impulsy, chápat své místo ve světě, řídit se ve svém jednání rozumem a udržet si vnitřní nezávislost. Tímto způsobem si může člověk, i když nakonec zahyne, zachovat lidskou důstojnost a úctu.
STYL ČÍSLO 11: Mírně disciplinovaně pasivní
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Stáhnout se z ruchu vnějšího světa, žít životem plným přemítání a snahy o porozumění, mít bohatý vnitřní svět plný ideálů, snění a sebepoznávání.
PLNÉ ZNĚNÍ Správný život je zasvěcen přemítání. Vnější svět není vhodným domovem pro člověka, je příliš velký, příliš chladný a příliš tísnivý. Uspokojení mu dává spíše vnitřní život. Bohatý vnitřní svět plný ideálů, snění, sebepoznávání - to je pravý domov člověka. Rozvíjením svého vnitřního já se člověk stává lidským. Jedině tehdy se v něm může probudit ona hluboká sympatie ke všemu živému, jen tehdy nalézá porozumění pro utrpení, které je životu vlastní, a uvědomí si marnost agresivních projevů a dosáhne štěstí v rozjímání. Tehdy mizí domýšlivost a přísnost se mírní. Tím, že se člověk vzdá světa, nalezne skrytější a dokonalejší hlubiny lidského života.
STYL ČÍSLO 12: Vyznačující se podnikavostí. dynamičností. zaměřený na sebe
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Užívat své tělesné energie, mít radost z činnosti, třeba i odvážné a dobrodružné, z překonávání překážek.
PLNÉ ZNĚNÍ Tajemství životní spokojenosti spočívá v uplatňování fyzické energie. Ruce potřebují surovinu, aby mohly něco vytvářet: dříví a kámen pro stavby, obilí, aby mohly sklízet, hlínu k modelování. Svaly mají dávat radost z práce, ze šplhání, běhání, lyžování apod. Život získává na ceně překonáváním překážek, ovládáním a zdoláváním nesnází. To, co uspokojuje, je aktivní čin, čin přiměřený přítomnosti, čin odvážný a riskující. Plnost života nenajdeme v opatrné prozíravosti ani v uvolněném pohodlí. Vnějšně působící činorodá práce, vzburcování sil hmatatelné přítomnosti, to je způsob, jakým se má žít.
STYL ČÍSLO 13: Poněkud volně pasivní
KRÁTKÁ CHARAKTERISTIKA Být skromný a obětavý, konat dobro, být ve shodě s lidmi a přírodou, poddávat se událostem řízeným vyššími silami vesmíru.
PLNÉ ZNĚNÍ Člověk má souhlasit s tím, aby jiní měli z něho prospěch, jak lidé v průběhu svého růstu, tak i velké objektivní síly vesmíru, které tiše a bez odporu směřují k vlastnímu cíli. Neboť cíle lidí a světa jsou v zásadě spolehlivé a lze jim důvěřovat. Člověk má být skromný, vytrvalý, věrný a ústupný, vděčný za lásku a ochranu, kterou potřebuje, ale nevymáhá. Přimknutý k lidem a k přírodě, a proto tedy v bezpečí. Koná dobro oběťmi, a protože se obětuje, získává dobro. Člověk by měl být klidný, důvěřivý, měl by klidně přijímat velké spolehlivé síly, které směřují ke splnění svého určení, a měl by jim být nápomocen.
K číslům životních stylů připojujeme i jejich pracovní pojmenování, tak jak je navrhl jeden z Morrisových spolupracovníků. Jak čtenář pozná sám, v některých případech se obsah stylu a jeho pracovní pojmenování dobře překrývají, u jiných jen částečně.