Jaroslav Seifert
Píseň v dubnu (sb. Jaro, sbohem)
Když na bleďoučké jívě
vyrazí šedý květ,
vyjde si básník snivě
a prohlíží si svět.
Milostnou píseň skládá,
vítr rým nabíd mu,
a dívčí ňadra mladá
chvějí se do rytmu.
Já nevím, co máš radši
na jaře z večera,
poslouchám koncert ptačí
namísto Wágnera.
A místo orchidejí,
jen se mi usmějte,
kvítky tam nejdoleji
v blátivém pangejtě.